Můj osobní jóga maraton

Nejsem vždycky jen happy a sluníčková, i když si to o mně může někdo myslet. Nehraji ani roli smutného klauna, kdy po dopsání pozitivně laděného článku upadám do osobní pesimistické nálady, smutku a slz. Snažím se fungovat vyrovnaně, ale vždycky mi taky nejde všechno tak jak bych si přála.

Bývám k sobě až příliš kritická a nerada si připouštím chyby nebo neúspěch. I proto jsem před rokem začala praktikovat jógu. Přišly starosti, životní překážky a do duše se mi vtírala negace. Ventil ve formě hodinového monologu s kamarádkou fungoval jen na chvíli a sama v sobě jsem to už moc nezvládala. Sestra mi doporučila jógu, za což jí budu už navždy vděčná. Jóga mi ukázala malost mých trápení a sílu sebe. Sebeláska. Od té to začíná.

Žena otočená zády

Pokud nebudu milovat sebe, nemůžu dávat lásku ani druhým.

Dokážu se pěkně vztekat, být protivná, netrpělivá a naštvaná na celý svět. A to teď jsem. Naordinovala jsem si proto malý osobní jógový maraton. V mém životě teď bylo pořád něco. Od podzimu, který byl hodně pracovní, přes vánoční svátky v rytmu neustálého přesunu od někoho někam. Pak nemocný leden (růžovky, očr, rýmy, kašílky) a zmrzlý únor bez slunce. Jen práce, povinnosti, nedostatek času sama na sebe, málo energie na jakýkoliv pohyb navíc. Teď potřebuji jógu víc než kdy dřív a hodlám se jí dát celá.

Deset dní. 90 minut. Jedna místnost. 42°C. Asány. Meditace.

Den první, právě dnes. Vydávám se na cestu do hlubin sebe sama, abych pak byla silnější. Potřebuji se na vše podívat z dálky a pak se poučit z toho, co se mi nepovedlo (a že toho nebylo málo). Ujasnit si směr.

Ale taky chci zpevnit tělo, že jo? 😉 Sebeláska. Už teď, když na to myslím, začínám zase zářit.. 🙂

 

*****

Přečti si i další články projektu Můj osobní jóga maraton.

 

 

Kouzlo jógy

Přišla chvíle, kdy jsem měla pocit, že je toho všeho na mě už opravdu  moc. Ranní tahání růžovek z postelí, aby šly s úsměvem a pozitivně naladěné do školky. Pracovní kolotoč a pokračování odpoledne doma. Najednou nebyl čas na nic než povinnosti. Měla jsem pocit, že nejvíc ze všeho nemám čas sama na sebe, ale já se potřebovala. V tom bláznivém životním kolotoči jsem potřebovala hlavně samu sebe.

A pak mi sestra vyprávěla o józe. O tom jak si tam krásně vyčistí hlavu, jak se protáhne, nebolí ji záda, zpevní zadek a při tom všem má čas přemýšlet o zásadních i méně důležitých věcech. Natolik mě její vyprávění okouzlilo, že jsme hned druhý den vyrazily společně.

Poprvé

První lekce nebyly jednoduché. Srovnat dech, položit do správné roviny, abych zvládala i cviky (asány jsem jim začala říkat až po pár lekcích 😉 ). Závěrečné meditace mě však od první lekce dostávaly tam kam jsem potřebovala. Za problém nebo starost, která se najednou stala menší než jsem ji viděla před chvíli.

Žena

Já. Můj dech, moje mysl. Nic jiného v tu chvíli není důležitější. Já jsem klíčem ke všemu dobrému, ale i nedobrému, co se mi děje a co přinese budoucnost. Jednoduché, že? 😉

Láska i závislost

Začala jsem na jógu docházet pravidelně, pořídila si naprosto fantastické červené legíny, protože jsem ženská a musí mi to slušet všude.. 😉 V pase se širokým pásem, takže když dělám nějakou z asán, třeba psa hlavou dolů, nikoho neděsím svým poporodním břichem 😉 Navíc jejich název je naprosto trefný. Rafiki Cat Lady. A to já přeci jsem, taková kočičí dáma 😉 😀 Ty staré černé legíny z podivného materiálu letěly po prvních lekcích do koše. Ještě si musím napsat Ježíškovi o kvalitní a barevnou podložku – yogamatku. Protože já když něco dělám, tak to dělám pořádně a se vší parádou 😉

Jak jsem se ve svých článcích již zmiňovala mockrát, jsem člověk, který potřebuje pohyb a akci. Běhám, objevila jsem kouzlo koloběžky, v zimě opráším snowboard, ráda se zapotím u squashe, v létě chodím po horách, miluji tanec a do budoucna bych se mu také ráda více věnovala. Lákají mě dračí lodě. Ale protože jsem máma a chodím do práce, času na sebe mám mnohem méně než dřív.

Je to už skoro rok, kdy jsem se našla v józe a dávám jí ze všech sportovních aktivit nejvíc prostoru. Jóga je skvělá. Otevřela mi další rovinu života, o které jsem neměla donedávna ani páru. Srovnala jsem si myšlenky i záda. S každou další praxí (označení té dané hodiny / lekce) se posouvám dál. Je to jiná, očistná cesta, při které jdu bosá přes louku, zapadá slunce a já vím, že život mi právě dává něco víc, protože to chci vidět.
Stačí chtít a můžete všechno!

zena cvici jogu

A pak jsem navštívila devadesátiminutovou lekci hot jógy. A to byla teda fyzická i psychická jízda. Hot jóga se cvičí v místnosti vyhřáté na 38 – 42 stupňů a protože mi čas dovolí navštěvovat pouze večerní lekce, tak cvičíme při tlumeném světle svíček. Ale o tom zase až příště. 🙂

Namasté ♥

Jóga není o tom dotknout se palců u nohou, ale o tom, co se cestou dolů naučíte.
Judith Hanson Lasater

♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥