Běhání se stalo jedním z mých oblíbených koníčků. Relaxem, při kterém si fantasticky pročistím hlavu. Jen ta sluchátka, ta mi do uší prostě nejdou. Dotaz na vás, běžce se sluchátky. Není to příliš nebezpečná zábava?

Běhání se stalo jedním z mých oblíbených koníčků. Relaxem, při kterém si fantasticky pročistím hlavu. Jen ta sluchátka, ta mi do uší prostě nejdou. Dotaz na vás, běžce se sluchátky. Není to příliš nebezpečná zábava?
Když jsem si před pár týdny stěžovala, že nutně potřebuji vypnout, fakt by mě nenapadlo, že tohle moje přání bude brzy vyslyšeno. Ze dne na den, ba dokonce z hodiny na hodinu mám najednou více času. Na děti, na sebe, na urovnání si všech priorit a taky třeba na čtení. Dokonce i ten jarní úklid …
Druhý týden nového roku, první kompletní, 24/7, pro většinu z nás už naplno pracovní. Zabíháme se v roce novém, ale vůně starého ještě nevyčichla. Ideální příležitost k zamyšlení se nad tím, co jsme se v minulém roce naučili, kam jsme se posunuli. Zhodnotit, zda jsme udělali vše tak, jak jsme udělat chtěli a začít spřádat …
Mám pro vás malý vánoční dárek v podobě dechové meditace, kterou provozuji, když už nevím kudy kam. Nezabere víc jak pět minut, ale pokud se v ní budete cítit dobře, klidně setrvejte i déle. V podstatě je to chvilka tvořená na míru a její tvůrci jste vy sami.
Vystoupala jsem na kopec nad město. Výhled sliboval zelenou krajinu probouzející se do jara. Jenže dva dny před příletem do Skotska napadl sníh. To už se tak stává. Počasí je v této zemi proměnlivé, tak jako směr cesty, kterou jdeme. Ovlivnitelné takřka čímkoliv. Ale když pokračujeme dál, nenecháme se zastavit různými překážkami, nečekaně napadaným sněhem …
Rozjíždím nový projekt. Projekt pro všechny unavené ženy, mámy, podnikatelky, jogínky, hledačky světla, čarodějky, životab(l)udičky. Plán na návrat k sobě. Do nejhlubšího nitra, ze kterého může vzejít vždy jen to nejlepší. Jsem a přitom nejsem Ztratila jsem se sama v sobě a tak se hledám. Zase. Mám za sebou velice náročný rok, který v sobě …
Moje mladší dítě si začalo trhat zuby. Ani ne tak proto, že by se jí ty zuby nějak kývaly. Zpočátku proto, že chtěla mít v puse o zub, dva méně, tak jako straší ségra. Protože co má ségra, to je prostě dobrý. Jenže potom se jí zalíbilo, že za každý zoubek je pod polštářem nějaká …
Zase mám trochu víc času číst, takže využívám služby svojí milované čtečky a dnes jsem si tak vzpomněla…. 😉 Stalo se to ve školce, před několika lety. Byla jsem zrovna čerstvou majitelkou nové čtečky e-knih. Hrdě a pyšně ji nosila všude s sebou, protože co si budeme, právě kvůli tomu, že se vám do kabelky …