Dovolená za pár kaček, s bohatými zážitky

Děti sedí u stanu a snídají

Říká se, že to nejcennější si neseme v našich vzpomínkách. Společně strávené chvíle s lidmi, které milujeme a se kterými chceme náš čas trávit. Většinou mezi takové lidi počítáme naše nejbližší rodinu. Děti, manžel, pes, morče. A tak, ač se původně zdálo, že letošní léto bude na vzpomínky spíš chudší, neplánovaná „kulový blesk akce“ předčila veškerá očekávání.

Volné chvíle jsme strávili spolu. I když psa zatím nemáme a morče zůstalo z bezpečnostních důvodů raději doma. Šťastné děti, šťastná máma. Nebo je to obráceně? Už ani nevím… 😉 

Když se rozhodneš, jeď hned! Protože můžeš.

Jsem typ plánující poměrně dost dopředu. Od doby co mám děti, mě plán a určitý, alespoň trochu udržitelný řád, v tom chaotickém stereotypním kolotoči uklidňuje. A taky mě baví se na něco těšit.

Ale protože nám letos nevyšlo moře. A protože babičky ani zdaleka nepokryjí celé prázdniny, v jednom takovém hluchém týdnu, kdy jsme se v pondělí nudili ve městě, jsme prostě sbalili peřiny, nafukovací matraci, stan, židličky, stolečky, noťas (bez toho nejedu ani do přírody!), běžecké boty (bez těch taky ne!), plavky a hurá na jih. Přesně řečeno do Strážnice a ještě o kousek dál.

Vítejte v autokempu Lučina

Takových článků je teď všude mraky. Ideální kemp, vhodný pro děti, nejlepší místo na dovolenou a tak dále. Protože ale tohle všechno kemp Lučina splňuje, doporučuji jedenácti hvězdičkami z deseti.

Kemp ani velký, ani malý, prostě tak akorát. Prostor pro stany, karavany, možnost bydlet v chatce. Dva menší bazény (pouze pro ubytované), z čehož jeden s lehce slanou vodou. No jako u moře. Program pro děti. Minigolf, kuželky, kulečník, dobré pivo a k obědu výběr z dvou meníček za stovku. Domácí pizza z pece, jídlo dobré a ne jen smažák s hranolkama. V kuchyňce vlastní lednička a všude kolem božský klid. Příroda krásná, procházky do okolí nenáročné.

To vše za cenu velice přijatelnou. Dovolená za pár kaček s hodně velkým přesahem, bohatými vzpomínkami a chutí zase někam vyrazit.
I já sama si v sobě stále nesu vzpomínky na dětská léta a na kempování. Vzpomínám s radostí a úsměvem. Na takové dovolené vzpomínám dokonce víc, než na první moře. 🙂

Nevím, čím je to kempování tak magické. Možná blízkost přírody? Srdečnost lidí, protože chvíli jsou na tom všichni tak nějak stejně. Všichni spí na zemi, pochutnávají si na opečených buřtech a sprchují se ve stejné sprše, čtyři minuty za desetikačku. 🙂

Navštívili jste nějaké místo, které musíte doporučit? Napište mi o něm. Za každý zajímavý tip na výlet, prodloužený víkend, dovču, cokoliv s dětmi (ale i bez) beru!

Díky a přeji krásné léto,

vaše Luci 🙂

Please follow and like us:
0

Výlet do Švýcarska, toho českého

Pravcicka brana

Líbí se mi jak jsme my Češi takoví do větru, rozumějte „výletnické typy“ 🙂 Doma na gauči nás jen tak něco neudrží, pořád bychom někde, něco a někam. Když nic jiného, národ chatařů jsme byli, jsme a budeme asi už navždy. O víkendu se prostě musí něco dělat.
Je jasné, že po znovuotevřených hranicích nás to táhlo nejvíce právě za ně, ale po dvaceti letech jako bychom si začali zase více všímat krás, které nám nabízí naše česká krajina. Dovolenkujeme nejen u moře, ale i na Lipně, v Českém ráji, Máchově kraji, na srdečné Pálavě s dobrým vínkem v ruce a nebo na pomezí hranic, třeba zrovna těch německých. V Českém Švýcarsku, kde je příroda naprosto pohádková. 

Pravčická brána

Věděli jste, že Pravčická brána je největší přirozená skalní brána na našem kontinentu? Turisticky jde o velmi vyhledávané místo. Ročně ji navštíví kolem 800 tisíc lidí. A byla by ostuda ji nenavštívit, když nám tato ojedinělá skalní dominanta leží takřka pod nosem, tedy v Severních Čechách, v Národním parku České Švýcarsko. Příroda je zde opravdu překrásná a skalnaté pískovcové útvary, které můžete vidět všude kolem, tu nádheru ještě znásobují.
Pravčická brána je národní přírodní památkou a jde vlastně o takový pískovcový skalní oblouk. Výška brány je 16 m, šířka 7-8 m, minimální tloušťka 3 m. Přímo pod tímto obloukem se pak můžete občerstvit. Nechybí ani stylová venkovní zahrádka, kde jsme se nejen najedli a napojili, ale hlavně si odpočli nohám, protože nás čekala cesta dál, na Sokolí hnízdo.

Pravcicka brana

Sokolí hnízdo

K Pravčické bráně neodmyslitelně patří výletní zámeček Sokolí hnízdo, který byl postaven roku 1881. Dříve zámeček sloužil pro významné návštěvy, dnes jeho prostory využívá muzeum Národního parku České Švýcarsko. V zámečku je pak také vybudovaný stylový výčep, kde si můžete dát vychlazené pivečko nebo třeba něco malého na zub. To je ten záchytný bod, kdy si každý výletník řekne, jak je poznávání nových míst krásné, i když se předtím musí vyšplhat do pořádného kopce.. 😉

Okolní vyhlídky

Kolem Pravčické brány je toho k vidění ale mnohem více. Rozbíhající se spletité cestičky vás zavedou na místní vyhlídky a vy si tak prohlédnete nejen národní park, ale i Pravčickou bránu z různých stran a úhlů. S malými dětmi je to tedy docela slušný adrenalin, ale když si dítko přivážete na pár chvil k tělu, fakt to stojí za to.

K Pravčické bráně vedou dvě trasy. Cesta od Hřenska a od vesničky Mezní Louka. Až budete plánovat kudy k Pravčické bráně vyrazíte, osobně doporučuji jít trasou od Mezní Louky. Cesta je odtud mnohem zajímavější a hlavně krásnější. Trasa se točí v bezprostřední blízkosti skal, není nijak prudká ani náročná. Její délka od Mezní Louky na Pravčickou bránu je necelých 6 kilometrů. Navíc se v Mezní Louce můžete ubytovat v místním penzionu U Fořta, který nabízí velice příjemné ubytování, výbornou kuchyni a dokonce i malé wellness.

Pravčickou bránu můžete navštívit kdykoli. Záleží jen na vás, jestli máte raději pohled na zasněženou nebo rozkvetlou krajinu. Otevřeno je denně. Od dubna do října mezi 10:00 a 18:00 hodinou. Od listopadu do 31.března pouze v pátek, sobotu a neděli a to od 10:00 do 16:00 hodin. My tam byli v květnu a řekla bych ideální čas pro rodinný výlet.

Kraj nejen pro turisty, ale i pro cyklisty

Okolí Národního parku České Švýcarsko je ideální nejen na pěší turistiku. Proto pokud rádi jezdíte na kolech, určitě si je vezměte s sebou. Síť cyklostezek je na dobré úrovni a tak se od Hřenska pohodlně projedete nejen na české strany, ale třeba výlet do německých Drážďan podél řeky Labe je další dobrý tip na zajímavý výlet.

Přeji vám šťastné cestování a spokojené návraty, moji milí.
Je úplně jedno kam vaše kroky směřují. Hlavně, když jste s těmi, se kterými chcete být a jste šťastní.  ♥

Please follow and like us:
0

Zima na Smržovce

Vila Jelenka

Ještě jste letos nebyli na horách a chystáte se? Mám pro vás tip, osobní doporučení na místo, kde si to užijete se sněhem i bez něj. A peněženku vám to rozhodně nevyždíme. Já, jakožto matka dvou malých růžovek, velice ráda používám takové to pořekadlo „za málo peněz hodně muziky“ a musím říct, že jsem doposud měla dobrý odhad (nebo štěstí?) nejen na skvělá místa, ale i na lidi, se kterými se na takovýchto místech potkáváme. Takže kam na ty hory?

Na Smržovku 

Smržovka je malé městečko ležící v podhůří Jizerských hor. V zimě se zde můžete projet na nejdelší přírodní sáňkařské dráze v Česku. Dráha je dlouhá 4 kilometry a je to fakt zážitek. Ve Smržovce nechybí uměle zasněžovaná sjezdovka Filip, svojí délkou 500 metrů ideální i pro menší děti. Pokud jste náročnější lyžaři, cca 10 minut autem od Smržovky dojedete do lyžařského areálu Špičák.

Vyhled z vyhlidky

V okolí Smržovky narazíte hned na několik skalnatých útvarů, které lákají k procházkám a dají se za vhodného počasí navštívit i v zimě. My vystoupali na Finkstein, neboli Smržovskou vyhlídku. Kamený útvar, který si nese hned několik osobních pověstí, třeba tu o Čertově studánce, nabízí výhled na městečko, obrovský železniční viadukt, lesy a kopce v okolí.
A nakonec, protože růžovky jsou milovnice vody, jsme si byli hned dvakrát užít vodní radovánky v bazénu s vířivkami, tobogánem, parní saunou a dalšími atrakcemi v blízkém Jablonci nad Nisou.

Kde se ubytovat?

Smržovka aktuálně stále hlásí 20 cm sněhu ve Skiareálu Filip, který vidíte přímo z okna vily Jelenka. A tam my jsme bydleli. Vila Jelenka, nebo chcete-li penzion, je nově zrekonstruovaná budova situovaná v objektu z počátku 20. století. Je v ní teplo, čisto a laskavo. O bezchybný provoz se stará paní Fikejzová se svým mužem. Cítíte zde rodinnou atmosféru a děti tu mají rádi. O tom svědčí i rozlehlá zahrada za domem, která je k využití jak v létě, tak v zimě. V penzionu je malá vinárna s výčepem otevřená pouze pro hosty.
V Jelence se nevaří, což nám nevadilo a naopak jsme uvítali kuchyňku jako součást apartmánu, což je s malými dětmi obrovská výhoda. Objednat si zde ale můžete snídani. Protože na pokojích nebyla televize a u nás se usíná po Večerníčku, díky wifi síti byly pohádky večer alespoň online.. 🙂
A cena ubytování? Fakt málo. Na hory, na to místo i možnosti výletů v okolí, velice přijatelná cena.

Vila Jelenka

Do Smržovky i v létě

Týden ve Smržovce nám utekl velice rychle. Užili jsme si sníh i výlety po okolí. Na Jelence se nám líbilo natolik, že se sem chystáme i v létě. Láká nás přírodní naučná stezka Jedlový důl, Mumlavský vodopád, Bozkovské dolomitové jeskyně, zámek Sychrov a kopce v okolí Smržovky. A také ta rozlehlá zahrada za vilou s ohništěm, kde budeme každý večer opékat buřty a zpívat písničky.. 😉

 

 

Please follow and like us:
0

Filmové Karlovy Vary

Neznám nikoho, kdo by neměl rád kvalitní filmy a dobrou zábavu. Proto si myslím, že takový filmový víkend v centru krásného lázeňského města Karlovy Vary, je opravdovým zážitkem. Já tuto filmovou výpravu absolvovala již několikrát a mohu jen doporučit.

Město Karlovy Vary je samo o sobě nádherným místem k relaxaci a oddychu. Jednou do roka se ale toto poklidné lázeňské městečko změní v centrum plné českých i světových filmových star, společenských událostí, filmových projekcí, večerních koncertů, nočních ohňostrojů a bujarých večírků. Letos proběhne Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary již po 52. a to v termínu od 30. června do 8. července.
Jste-li milovníci filmu, nebo večírků, tohle místo pro vás bude to pravé.

Centrem festivalu je hotel Thermal, kde je akreditační hala, většina pokladen, kinosálů, informace, přepážky ubytovacích agentur i kanceláře organizátorů. Na tomhle místě vám pomohou úplně se vším.

Osobní tip co všechno ve Varech stihnout!

Určitě doporučuji zhlédnout nějaký film. Když už na filmový festival, byl by hřích nenavštívit kinosál. Ten největší z celých Kalových Varů mají v hotelu Thermal, s kapacitou 1145 míst. Filmy se promítají v každý den festivalu od 9 hodin do půlnoci.

Procházka po Karlovarských kolonádách je další samozřejmostí, kterou byste měli do svého itineráře zahrnout. Prohlédnete si nejen nádherné historické budovy, ale i výlohy obchůdků a butiků s tím nejluxusnějším zbožím.

Pokud máte rádi pohled z výšky, doporučuji navštívit rozhlednu Diana. Věž z roku 1914 najdete na Výšině přátelství nad Grand hotelem Pupp. Dostanete se k ní pěšky po lesních stezkách a nebo lanovkou. Jízda lanovkou trvá přibližně 3 minuty. Říká se, že za krásného počasí je z Diany vidět až do vzdálenosti 70km.

Vřídla. Na kolonádě potkáte nespočet stánečků, kde si můžete koupit stylový hrneček a pak zvesela ochutnávat minerální prameny, které vytékají na kolonádách. Předem upozorňuji, že citrónová limča z toho fakt neteče.. 😉 Ochutnávání doporučuji završit přímo na Vřídelní kolonádě, kde je umístěno celkem 5 nádob s vřídelní vodou o teplotách 72, 57 a 41°C. Vřídelní fontána je díky tlaku schopna vytrysknout až do výšky 12 metrů. A jelikož její teplota je 72 °C, je tam značné teplíčko. Tato fontána byla zvěčněna mimo jiné i ve filmu Vrchní prchni, vzpomínáte?

Určitě byste si neměli nechat ujít alespoň jeden z večírků v rámci programu filmového festivalu. Vstupy na tyto večírky bývají většinou volné (není to ale pravidlem). Zde teprve zjistíte, že Karlovy Vary opravdu umějí žít a když se ve dvě ráno potkáte na toaletách s nějakou známou tváří, je to jen příjemný bonus.

Odpočinek v nádherném parku Smetanovy sady. Tak to je další místo, na které v rámci filmového festivalu velmi ráda vzpomínám. Park leží v blízkosti hotelu Thermal, tudíž blízko festivalového centra dění. Není krásnější chvilka, než probouzející se letní ráno, kelímek voňavé kávy, čerstvé festivalové noviny a další akční den před sebou.

Pokud vás napadá, že takový víkend musí vyjít velmi draze, z vlastní zkušenosti mohu tvrdit, že tomu tak není. Záleží jen na vás kolik peněz hodláte v Karlových Varech utratit. Například možnosti ubytování jsou zde různé. Od 4* hotelů v centru, přes hostel, po stanové městečko v areálu Rolava. Například zde vás letos vyjde jedna noc ve stanu na 80 Kč.

Ucelenou nabídku ubytování a všechny další potřebné informace naleznete na oficiálních stránkách festivalu www.kviff.com

Please follow and like us:
0

Tip na víkend: Belianské Tatry

Slovenské hory, to je turistický ráj, který máme kousek od východních hranic. Nízké Tatry, Roháče, Vysoké Tatry, Štrbské pleso, Rysy. To všechno jsou známé pojmy. Vysokohorská turistika je krásný koníček, který provozuje stále více lidí. Není divu, že se na těchto místech potká ročně tisíce lidí. A pak jsou tu Belianské Tatry, které si v sobě zatím stále nesou klid, harmonii a blízkost s přírodou.

Belianské Tatry

Že jste o nich ještě nikdy neslyšeli? Pohoří rozpínající se na východ od Vysokých Tater, na samé hranici s Polskem, je pro mnoho turistů stále velkou neznámou a to zejména proto, že Správa Tatranského národního parku nechala roku 1978 celé pohoří uzavřít. Po několik let tak byly „Belianky“, turistům zcela nepřístupné. Až v roce 1993 se milovníkům vysokohorské turistiky otevřela alespoň jejich část a tou je naučná stezka Monkovou dolinou, která spojuje obec Ždiar se Širokým sedlem a Kopským sedlem. A ač by se mohlo zdát, že jeden chodník za návštěvu nestojí, opak je pravdou.

hory

Stezka Monkovou dolinou

Pokud zrovna neholdujete davům turistů proudících ze všech stran a o chvílích volna vyhledáváte spíše klidnější destinace, Belianské Tatry jsou pro vás to pravé. Naučný chodník Monkova dolina – Kopské sedlo je jediná otevřená stezka v „Beliankách“. Chodník je jednosměrný a zpoplatněný (cca 1,5 eura).

Trasa, kterou jsem já sama prošla, vedla Monkovou a Širokou dolinou, přes Široké sedlo (1826 m n.m.), Vyšné Kopské sedlo (1933 m n.m.) a končila v Kopskom sedle (1749 m n.m.). Celková délka této trasy je přibližně 6 km s převýšením 900 m. Výlet je to středně náročný, povrch chodníku je upravený tak, aby výstup zvládl každý. Podél cesty nechybí samozřejmě informační tabule se zajímavými informacemi o přírodě, zvěři, horninách a historii, týkající se naučného chodníku. Celá tato trasa nás časově vyšla zhruba na 3,5 hodiny.
Celá trasa, kterou můžete projít, začíná u hotelu Tatra ve vesničce Ždiar, dále pokračuje k hotelu Magura. Zde je oficiální vstup na naučný chodník Monkova dolina. Dále vede chodník na Široké sedlo, Kopské sedlo dolinou Zadné Meďodoly, až do Tatranské Javoriny. Celkový čas celé této trasy je odhadován na 6,5 hodiny.
Naučná stezka Monkovou dolinou bývá v zimním období uzavřená. Své brány turistům otevírá v polovině června a s příchodem sněhu, 31. října je opět uzavírá.

Co ještě můžete v Beliankách navštívit?

Národní přírodní rezervace Belianské Tatry je zároveň protkána několika jeskyněmi. Jedinou turisticky zpřístupněnou je Belianská jaskyňa nad osadou Tatranská Kotlina. Dostanete se k ní po žluté značce z obce Tatranská Kotlina, kam jezdí autobus z Popradu nebo Starého Smokovce. Vstup do jeskyně je zpoplatněn. Za návštěvu zde zaplatíte kolem 8 €. Z osady je také vhodný přístup k jediné horské chatě v Belianských Tatrách, chatě Plesnivec (1290 m) pod Bujačím vrchem.

hory

Ubytování

V Belianských Tatrách se vám nabízí různé možnosti ubytování. Stačí zadat do internetového vyhledavače a vyjede vám několik nabídek, od rodinných penzionů, přes apartmány a chaty, po několikahvězdičkové horské hotely. Největší nabídka se upíná k obci Ždiar, což je vhodné zejména proto, že zde celá trasa začíná.
My jsme bydleli až u Tatranské Javoriny v horském hotelu Montfort, který mimo jiné nabízí i nezapomenutelný výhled. Pohoří zde máte takřka na dosah. K začátku naučného chodníku jsme dojeli autobusem a zpět k našemu hotelu pak došli pěšky.

Doprava

Dostat se k Belianským Tatrám není žádný problém, ať už autem nebo autobusem. Vlak vás sem ale nedoveze. Pokud budete cílit do Ždiaru nebo Tatranské Javoriny, silnice jsou zde normálně sjízdné. K cíli, do srdce hor, už budete však muset po svých. Za tu námahu to ale stojí.

 

Please follow and like us:
0