Já jsem v tom filmu nehrála

Pracovní povinnosti mě tentokrát zavály do hlavního města, matičky nálad a bujaré zábavy, do Prahy. Mám ráda tyhle pracovní výjezdy. Člověk si chvíli odpočine od monitoru počítače a povětšinou zažije něco nového.
Jeli jsme s kolegy pokřtít knihu. Šlo o knižní zpracování filmové komedie. Těšila jsem se víc než obvykle, protože příslibem celé akce bylo osobní setkání s několika mladými českými herci. Navíc jsem takový magnet na společenská faux pas, tudíž mi bylo jasné, že bez nějaké vtipné historky, kterou budu časem vyprávět přátelům u vína se tohle určitě neobejde.

Vše zprvu probíhalo podle plánu, vyloženě do puntíku se všichni drželi předem daného harmonogramu. Kmotry knihy jsme uvítali, pan autor se bavil, majitel nakladatelství si pochvaloval silnou účast z řad médií. Dokonce se dostavily dva televizní štáby.

Lidé se bavili, kmotři s autorem se po úspěšném křtu knihy dlouho a trpělivě podepisovali všem fanouškům, čtenářům a sběratelům autogramů.
Celá akce se chýlila ke konci, když v tom ke mě přišel mladík, celý rozrušený z toho šrumce kolem. Tváře mu plály vzrušením a dobrou náladou. Chvíli mě pozoroval a pak rázně promluvil.

“Slečno, mohla byste se mi taky podepsat?”

Čekala jsem různé otázky, třeba zda by mohl požádat o recenzní výtisk nebo o rozhovor s autorem knihy. Nepřekvapila by mě ani otázka typu “kde jsou tady toalety”. Ovšem na žádost o můj autogram jsem připravená nebyla.

Ticho mezi námi bylo stále hlasitější. Znáte ten pocit.. A pak jsem ze sebe vytlačila tu větu: “No ale já jsem v tom filmu nehrála.” 

Sklopil oči k právě zakoupené knize, která byla zabalená do filmového přebalu.

“No tak jste hrála v něčem jiným. To nevadí. Podepište se mi sem, prosím.”

Cítila jsem se jako superhvězda, která si právě jde po červeném koberci pro Oskara. ☺

Červený koberec Foto: Pixabay.com

Páteční povzdechnutí

Úplněk, menzes, únava, podzimní depka, málo spánku, zářijové období dešťů, ztracené babí léto nebo snad krize středního věku? Hormony, emoce, emoce a hormony. Pak to jednou přeženete s pitím a přidá se k tomu všemu ještě ta odporná morální kocovina.

Snažím se být hygge, správně dýchat na józe, být dobrou mámou a našlapovat na plosky chodidel, aby mě nebolela kolena, když běhám. Fakt se snažím to všechno dělat správně. Nebo alespoň nejlíp jak dovedu. Dětem vařit zdravá jídla a dodržovat pitný režim. Korigovat jejich věčný ječení a být prostě kámoš. Nekouřit. Mazat se krémem pro hebší pleť a míň vrásek. Utírat prach v obýváku, budovat teplo domova, nemít odrbaný lak na nehtech a holit si nohy, alespoň když jdu cvičit. Zašívat díry na oblíbených legínách a večer neusnout u televizních novin. Číst knihy a vědět.

Když mám v práci stres, přestanu mluvit, vyzouvám si boty, významně buším do klávesnice a v zasedačce pak cvičím pozdrav slunci (ale pšt).

Když mám doma stres, přestanu mluvit, dezinfikuju kuchyň, vařím dvě večeře, peču k snídani bábovku, leštím koupelnu, záchod a sháním se po skleničce vína.

Já vlastně ani nevím o čem ten dnešní text je. Snad za to může fáze měsíce, přicházející menzes, propršený dny, krize kristových let, morální kocovina smutně mi připomínající minulý víkend, na který vzpomínat vůbec nechci a dost možná můžu vinit to všechno dohromady.

Vždyť svést vinu na něco nebo někoho jiného je tak osvobozující. Osvobozuji se, může za to ….. Hlavou proti zdi.

Mějte poklidný víkend a pozor na morální kocovinu. 😉

V pátek Carrie, v sobotu Bridget

Jako matka dvou divokých, ubrebentěných růžovek, pracující žena, funkční hospodyně, psycholožka, rozhodčí, zdravě nás stravující (alespoň od pondělí do pátku) a pohybové aktivity vyhledávající člověk, občas mám maximální útlum a to se pak měním ve starou, uvrčenou vlčici. Naštěstí u nás doma už vědí co s tímto mým stavem dělat, jak mi dobít baterky a tak se ze mě tu a tam, díky vstřícnosti mé rodiny, opět může stát v pátek večer Carrie Bradshaw a od soboty do nedělního odpoledne Bridget Jones. Rodina si užívá krásy přírody na Vysočině a město je celé jen moje. Tyhle víkendy prostě miluju!

V pátek večer do víru nočního města

Rtěnka, nehty a podpatky, které si na sprintování do školky neberu. V pátek se ze mě však stává femme fatale. Drink, dámská jízda a bezstarostný pocit, že ráno můžu vstávat v kolik chci, že po mě nikdo nebude nic chtít, že tu jsem jen sama pro sebe. Alespoň na chvíli.

Sobotní klídek

V sobotu většinou vstávám až v neděli, ale pšt. Pamatujete si tu scénu z filmu Bridget Jones, kdy si jde Bridget do večerky pro lahev vína, v pyžamu? No problem, to k volné sobotě patří. A naši paní Vietnamcovou to nijak nešokuje. K vínu si většinou dopřeju alespoň tři pořádně kýčovité romantické filmy, kdy u třetího bulím jako kráva a chodím nahlížet do dětského pokojíčku.

Nedělní smíření

V neděli už jsem to zase já, odpočatá, klidná, těšící se (nebo by tam mělo být “smířená”?) na ten každodenní kolotoč. Většinou si ještě dopřeju dlouhé kafe v posteli a pak jdu uklidit ten bordel, který jsem doma za celý víkend napáchala.

Piju kafe v posteli, píšu vám (v posteli), venku prší, ještě chvíli je doma božský klid a je mi dobře.
Za chvíli půjdu zapnout pračku, myčku, vyhodím odpadky, hlavně tu krabici od obří pizzy, lahve vína a kila posmrkaných kapesníčků. Takový víkend bych občas přála každé matce. 🙂

Krásnou neděli vám všem! ♥

Filmové Karlovy Vary

Neznám nikoho, kdo by neměl rád kvalitní filmy a dobrou zábavu. Proto si myslím, že takový filmový víkend v centru krásného lázeňského města Karlovy Vary, je opravdovým zážitkem. Já tuto filmovou výpravu absolvovala již několikrát a mohu jen doporučit.

Město Karlovy Vary je samo o sobě nádherným místem k relaxaci a oddychu. Jednou do roka se ale toto poklidné lázeňské městečko změní v centrum plné českých i světových filmových star, společenských událostí, filmových projekcí, večerních koncertů, nočních ohňostrojů a bujarých večírků. Letos proběhne Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary již po 52. a to v termínu od 30. června do 8. července.
Jste-li milovníci filmu, nebo večírků, tohle místo pro vás bude to pravé.

Centrem festivalu je hotel Thermal, kde je akreditační hala, většina pokladen, kinosálů, informace, přepážky ubytovacích agentur i kanceláře organizátorů. Na tomhle místě vám pomohou úplně se vším.

Osobní tip co všechno ve Varech stihnout!

Určitě doporučuji zhlédnout nějaký film. Když už na filmový festival, byl by hřích nenavštívit kinosál. Ten největší z celých Kalových Varů mají v hotelu Thermal, s kapacitou 1145 míst. Filmy se promítají v každý den festivalu od 9 hodin do půlnoci.

Procházka po Karlovarských kolonádách je další samozřejmostí, kterou byste měli do svého itineráře zahrnout. Prohlédnete si nejen nádherné historické budovy, ale i výlohy obchůdků a butiků s tím nejluxusnějším zbožím.

Pokud máte rádi pohled z výšky, doporučuji navštívit rozhlednu Diana. Věž z roku 1914 najdete na Výšině přátelství nad Grand hotelem Pupp. Dostanete se k ní pěšky po lesních stezkách a nebo lanovkou. Jízda lanovkou trvá přibližně 3 minuty. Říká se, že za krásného počasí je z Diany vidět až do vzdálenosti 70km.

Vřídla. Na kolonádě potkáte nespočet stánečků, kde si můžete koupit stylový hrneček a pak zvesela ochutnávat minerální prameny, které vytékají na kolonádách. Předem upozorňuji, že citrónová limča z toho fakt neteče.. 😉 Ochutnávání doporučuji završit přímo na Vřídelní kolonádě, kde je umístěno celkem 5 nádob s vřídelní vodou o teplotách 72, 57 a 41°C. Vřídelní fontána je díky tlaku schopna vytrysknout až do výšky 12 metrů. A jelikož její teplota je 72 °C, je tam značné teplíčko. Tato fontána byla zvěčněna mimo jiné i ve filmu Vrchní prchni, vzpomínáte?

Určitě byste si neměli nechat ujít alespoň jeden z večírků v rámci programu filmového festivalu. Vstupy na tyto večírky bývají většinou volné (není to ale pravidlem). Zde teprve zjistíte, že Karlovy Vary opravdu umějí žít a když se ve dvě ráno potkáte na toaletách s nějakou známou tváří, je to jen příjemný bonus.

Odpočinek v nádherném parku Smetanovy sady. Tak to je další místo, na které v rámci filmového festivalu velmi ráda vzpomínám. Park leží v blízkosti hotelu Thermal, tudíž blízko festivalového centra dění. Není krásnější chvilka, než probouzející se letní ráno, kelímek voňavé kávy, čerstvé festivalové noviny a další akční den před sebou.

Pokud vás napadá, že takový víkend musí vyjít velmi draze, z vlastní zkušenosti mohu tvrdit, že tomu tak není. Záleží jen na vás kolik peněz hodláte v Karlových Varech utratit. Například možnosti ubytování jsou zde různé. Od 4* hotelů v centru, přes hostel, po stanové městečko v areálu Rolava. Například zde vás letos vyjde jedna noc ve stanu na 80 Kč.

Ucelenou nabídku ubytování a všechny další potřebné informace naleznete na oficiálních stránkách festivalu www.kviff.com