Můj návrat k vinylům

Tento víkend jsem učinila objev přímo obřích rozměrů. Kdysi dávno, když jsme se s otcem mých dětí sestěhovávali k sobě, přinesla jsem pod naši společnou střechu gramofon a hromadu vinylových desek k tomu. Karel Kryl, Hana Hegerová, Cimrmani, Pražský výběr, nějaké pohádky, Nohavica, … myslím slušný seznam.
Ráda vzpomínám, jak jsme si gramofon občas pouštěli, popíjeli víno a kouřili z okna pronajaté garsonky v centru města.

A pak jsem byla těhotná a bylo třeba většího bytu. Gramofon se stěhoval samozřejmě s námi, jen desky se při stěhování někam zatoulaly. Uteklo 6 let a já je našla. Včera! Zaprášené, ale naštěstí nijak nezničené, zcela plně funkční.

Opatrně jsem ošetřila desky, vysála prach z gramofonu a rozhodla se jej sama zapojit. Kupodivu jsem to dokázala, i když stroj pamatuje ještě revoluci. Všechno funguje jak má a já jsem nadšená z poslechu. Detailní zvukový záznam, jemné romantické praskání (jako v krbu 😉 a celkový hudební poslech je mnohem emotivnější a detailnější.

Nejsem žádný hudební fajnšmekr, ale rozdíl oproti počítačovému zvukovému přenosu je skutečně znatelný. A protože já se často a ráda pro něco nadchnu, naobjednávala jsem několik nových desek svých aktuálně oblíbených hudebních interpretů. Nirvana, Sia, Parov Stelar, Passenger. Musím se ale krotit, gramofonové desky jsou docela drahá záležitost. Za ten vyšší, procítěnější level, poslechu to rozhodně stojí.
Nemůžu se dočkat, až přijde pošta a já ten nový vinyl vložím do mého starého gramofonu. Hudební orgasmus.. ☺

Přeji vám lahodnou a třeba i hudební neděli. ♥