Cesta

Dnes pohled na tebe
zdá se mi trochu uplakaný.
Vzal jsi mi vše v co jsem věřila.
Mé sny utopil jsi ve sklenici vína,
když řekl jsi:
„Až na dně hledej pravdu.“
Na tvoji radu
padala jsem stále níž,
hledala to poznání
co dál život mi bude přát.
Ty krutě jsi přihlížel
a nebudeme si lhát,
tušil jsi jaký bude konec.
Teď už není co ztratit,
Když ležím na kalném dně života,
nemohu se hýbat, mluvit, dýchat.
Zabořena v lidské špíně,
sama na dlouhou cestu zpět.
Zakopávám o tvé lži,
topím se v tvých krutých očích
a vím, že už nikdy nebude nic
jako dřív.
Vždyť poslal jsi mě umřít
a odešel spát k jiné…

Miniatura o loučení

Dnes,
až zemi zahalí plášť nočního nebe
a hvězdy začnou zpívat na dobrou noc,
rozloučím se s životem,
ve kterém jsem měla tebe.
Pak odletím na jinou planetu
a budu křičet o pomoc.

Teď ale budu silná!

Vyznání

Vyznání lásky
na záda
dnes v noci
budem si psát.
Až přijde svítání
budeš mi vyprávět,
že máš mě fakt rád.
Pro oči,
pro úsměv,
pro něhu.
Pro každičkou chvíli
našeho příběhu.

Smrad

Je ráno, děti usazené u pohádky s kakaem v ruce, mám chvíli klid. Sprchuju se, umývám vlasy, ale něco tady smrdí. Se studem si připouštím, že to asi budou moje vlasy. O víkendu jsme pálili oheň a vlasy si umývám až dva dny po. Dvakrát si je umyju, ale ten smrad je tu pořád. Očichávám se, ale necítím nic než sprchové mýdlo. Jenže jen se pohnu, smradlavý závan je tu zase. No co to je? Rozhlížím se kolem sebe, vykláním hlavu z vany a ejhle, vedle vany, v rožku pěkně zastrčené, leží chlapovy pracovní ponožky.

Případ vyřešen, mé sebevědomí se vrací do původní roviny, vylézám z vany a jdu likvidovat ten uzlíček toxického materiálu. Tohle jedině spálit v ohni…

Na houpačce

Ani kousek citu,
když ani ve tmě,
už vůbec ne za úsvitu,
bloudíme životem,
spolu
prolézáme plotem,
a přesto každý sám,
jdeme nahoru – dolů,
jak na houpačce,
každý sám za sebe
hledáme směr,
kudy jít do nebe.

Holčička cukrová

Perly rosy
na věčnou památku
na cukrové tkaničce
už pár let nosí
holčička štěstí.
Děvčátko z cukroví
vlásky má žlutavý
jak vanilka voňavá
holčička cukrová.
Červenou sukýnku
z jahůdek pusinku
očička modravá
celá je lákavá.

Šedivá

Ať si zůstanou
šedivá rána
nad plavými vlasy,
slzy v dlaních
vysychají
a náruč,
ještě zahřátá cizím tělem
už nikdy mi nepůjde vstříc,
pohlazení škrábe stejně
jako lži z úst andělů.
Domov se rozpadl
pod tíhou bolesti
a všechny cesty teď vedou
na opačnou stranu.
Jen anděl smrti
vrací se …