Vyznání

Vyznání lásky na záda dnes v noci budem si psát. Až přijde svítání budeš mi vyprávět, že máš mě fakt rád. Pro oči, pro úsměv, pro něhu. Pro každičkou chvíli našeho příběhu.

Smrad

Je ráno, děti usazené u pohádky s kakaem v ruce, mám chvíli klid. Sprchuju se, umývám vlasy, ale něco tady smrdí. Se studem si připouštím, že to asi budou moje vlasy. O víkendu jsme pálili oheň a vlasy si umývám až dva dny po. Dvakrát si je umyju, ale ten smrad je tu pořád. Očichávám

Na houpačce

Ani kousek citu, když ani ve tmě, už vůbec ne za úsvitu, bloudíme životem, spolu prolézáme plotem, a přesto každý sám, jdeme nahoru – dolů, jak na houpačce, každý sám za sebe hledáme směr, kudy jít do nebe.

Holčička cukrová

Perly rosy na věčnou památku na cukrové tkaničce už pár let nosí holčička štěstí. Děvčátko z cukroví vlásky má žlutavý jak vanilka voňavá holčička cukrová. Červenou sukýnku z jahůdek pusinku očička modravá celá je lákavá.

Šedivá

Ať si zůstanou šedivá rána nad plavými vlasy, slzy v dlaních vysychají a náruč, ještě zahřátá cizím tělem už nikdy mi nepůjde vstříc, pohlazení škrábe stejně jako lži z úst andělů. Domov se rozpadl pod tíhou bolesti a všechny cesty teď vedou na opačnou stranu. Jen anděl smrti vrací se …

Enjoy this blog? Please spread the word :)

  • RSS1
  • Follow by Email
  • Facebook
    Facebook
  • Google+
    Google+
    http://www.e-zin.cz/page/13">
  • Twitter