Něco si přej a foukni

Tak tohle břicho bylo moje. Nosila jsem jej hrdě a s láskou, i když bylo tak velké a dost těžké. A ta láska klíčící uvnitř mi to vracela skvěle mířenými kopanci pod žebra, do močového měchýře nebo do žaludku. Z toho velkého břicha se vyloupla krásná holčička s dokonalýma ručičkama a nehtíkama. A vyloupla se doslova, protože na svět přišla císařským řezem. Svéhlavá císařovna jí už zůstala, protože jednoduché to s ní opravdu není. Je tvrdohlavá, umíněná, ráda řve a umí se i pěkně vztekat. Ale když ji sleduji v noci jak si lehce oddechuje, je dokonalá.

těhotenské břicho

V sobotu jsme slavili už čtvrté narozeniny mé vyloupnuté císařovničky. Stála u dortu, usmívala se, čtyři svíčky zapálené a měla si něco přát. Splnila bych jí v tu chvíli snad cokoliv. Teda kromě koně, kterého si už od léta přeje ustájit na balkoně. A moje mladší růžovka si přála, abych byla šťastná. Mohla si přát barbínu, nové pastelky, knížku, lego, kolo, ale ona si přála, aby byla její maminka pořád jen šťastná. A já jsem šťastná. Jsem šťastná, že mám tak úžasné děti, které mě každou chvíli učí něčemu novému. Učí mě být lepším člověkem.

 

Please follow and like us:
0

Add a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Enjoy this blog? Please spread the word :)

  • RSS1
  • Follow by Email
  • Facebook
    Facebook
  • Google+
    Google+
    http://www.e-zin.cz/neco-si-prej-a-foukni">
  • Twitter