Lednové pozastavení

Když jsem před 32 hodinama stála s hluboce zakloněnou hlavou před horským hotelem, v pravé ruce cigáro, v levé bohemku, soustředila jsem se pouze na světla, která v různých barvách a intenzitě praskala, bouchala, prskala a kdoví co ještě. Pak mě napadlo, že bych nechtěla mít zaparkované auto právě tady. Bylo mi prázdno. Necítila jsem radost, která kolem mne kulminovala. Nechtělo se mi křičet, že je tu nový rok. Dívala jsem se na ohňostroj, pak kolem sebe a příslibu něčeho lepšího v novém roce jsem ani trochu nevěřila.

Mám ráda čistý stůl, uklizenou duši a nádobí v myčce. Na Nový rok jsem prala hromady oblečení po našem týdenním výjezdu mimo domov, uklízela kuchyni, drhla koupelnu, převlékala peřiny, odlakovávala starý lak na nehtech a nanášela nový. Pak jsem padla do postele, popíjela čistící čaj a četla knihu. Bylo mi fajn.

Dnes ráno jsem si pečlivě vyčistila pleť kvalitní micelární vodou, použila jakési sérum a poté na obličej nanesla nechutně drahý krém. Uvařila jsem si opravdu dobré kafe, zbytek cukroví hodila do mrazáku a napsala nějaké texty. Bude to dobrý rok. Udělám jej dobrý!

Rok 2016 byl ve znamení čísla 9 a cyklus se uzavřel. Vše staré a nefunkční se rozpadá, končí. Přichází nové začátky. Rok 2017 je ve znamení čísla 1. A Chinaski by ti zazpívali, že “jaký si to uděláš, takový to máš..”

Uděláme si to letos hezký, jo? 🙂

Autor: Lucie Horská

Cesta k sebevědomé ženě mi trvala několik let. Nyní o sobě mohu hrdě říci, že jsem žena, máma dvou růžovek, dáma slov, jogínka v rozkvětu, kreativní volnomyšlenkářka a taky trochu běhám. Prostřednictvím svých článků se snažím otevírat ženám oči a podporovat jejich sebevědomí. Protože život ti dá jen tolik, o kolik si řekneš. Více o mně si přečtěte tady>>

Komentujte

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

  Subscribe  
Upozornit na