Zítra jdou moji kolegové z práce darovat krev. Normálně bych šla s nimi, protože tohle je jedna z činností, která má dle mého skutečný smysl. Pokud můžu, pomůžu. A pokud mám nějaký dosah… Takže slyšte, moji milí.. ❤🍀 Když můžu, ráda pomůžu Já zítra ale bohužel nepomáhám. Jednak se aktuálně válím v plavkách na břehu
Aktivně bloguji od narození druhé dcery, což je necelých pět let. Od té doby jsem si prošla různými blogerskými etapami. Začátky byly rozpačité a byly i chvíle (to když mé články skoro nikdo nečetl) kdy jsem to chtěla úplně vzdát. Kdyby mi tenkrát někdo dokázal poradit, jak to dělat líp, byla bych mu vděčná. Až
Jedinečná výstava secesního malíře Alfonse Muchy v Brně! Koncem května se návštěvníkům otevřou prostory brněnského Výstaviště a v jejích útrobách Dva světy. Protipóly tvorby celosvětově známého umělce, kterého si nesmírně vážím, Alfonse Muchy. A mé úchvatnost milující oko si takovou událost rozhodně nenechá ujít. Slovanská epopej se do Brna vrací po dlouhých 88 letech a
Letošní únor se mi zdá dvakrát tak delší než obvykle. Intenzivní zima a skoro žádné slunce. Mrazivé počasí vysiluje moje tělo i duši. Novoroční chuť začít se sebou něco dělat pomalu vyprchává, protože na delší běhání je dost mrazivo, ke cvičení chybí energie a chladné počasí bez slunečního světla mě začíná vysilovat i duševně. Chybí
Už je to tu zase. Co mu dát k Vánocům? Musí to být originální, nejsem přeci žádný suchar. Ale taky praktické a zajímavé, aby to nehodil někam do kouta a převážnou většinu roku se na to pak jen prášilo. Hlavně by to mělo překvapit. Jedinečnost a moment překvapení u stromečku přeci stále hraje prim. Měkkouše
Čas neúprosně letí a já s příchodem sychravého podzimu ráda bilancuji. Je to již neuvěřitelných 15 měsíců, co jsem se navrátila mezi lid pracující a peníze vydělávající. Vzpomínky na mateřskou dovolenou jsou mi již natolik vzdálené, že se mi až nechce věřit, že jsem skutečně strávila pět let s dětmi doma. Dny utíkaly v poklidné
